Oficiální stránky Karoliny Francové, české spisovatelky sci-fi a fantasy, držitelky několika prestižních literárních ocenění.

KF doporučuje

Je mi 21 let a do rukou se mi dostává knížka Vilmy Kadlečkové Na pomezí Eternaalu. Přečtu ji jedním dechem a pak i vše ostatní, co se od autorky na pultech objeví. Od toho okamžiku mě její jméno spolehlivě dokáže přinutit otevřít v knihkupectví peněženku.

Proč se o tom zmiňuji? Knížka Na pomezí Eternaalu totiž nedávno vyšla v reedici a má všechno, co původní vydání snad postrádalo - pevnou vazbu, pěknou obálku a vkusnou vnitřní úpravu, ale především jistou ruku Vilmy Kadlečkové, zkušenější o deset let a několik tisíc napsaných stránek. Text je tak doveden k dokonalosti. Navíc jde o ucelenou sbírku většiny jejích povídek, nejen o novelu Na pomezí Eternaalu.

Texty Vilmy Kadlečkové jsou výjimečné nejen v rámci naší republiky, ale snesou srovnání i se špičkami světové fantastiky. Jedná se o vědeckou fantasy nebo, chcete-li, fantastickou scifi v tom nejlepším slova smyslu. Podává kouzla (neboť čím jiným jsou ve skutečnosti argia~lujské schopnosti, ne-li moderní podobou kouzla) v technickém světě s naprostou vědeckou uvěřitelností. Je to jako by mágem s trochou štěstí a tréninku mohl být každý z nás. Po přečtení její první knížky mě hned napadlo zkusit to - co kdyby náhodou… Věrohodnosti jejím knihám dodává propracovaná historie argenitového vesmíru, ale především filosofické pozadí, které jejím příběhům zajišťuje hloubku a mění důvěrně známé na děsivě cizí a nepochopitelné jen změnou úhlu pohledu. Díky barvitým popisům vám příběh vystupuje před vnitřním zrakem jako film v kině.

Především ale knihy Vilmy Kadlečkové mají HRDINU. Ne reka bez bázně a hany, který vždy najde správnou cestu, i když třeba bolestně a za cenu ztráty vlastního klidu, ale živého člověka, čelícího té nejtěžší volbě - rozhodnutí, které je pokaždé v nějakém smyslu špatné a má neodvolatelné následky. Hrdinové Vilmy Kadlečkové nejsou slaboši, nejsou to tápající a nerozhodné bytosti, naopak jsou odvážní, sebevědomí, schopní a zdatní za hranicemi možností většiny lidí, jsou tvrdí sami k sobě a připravení čelit svým rozhodnutím, nebo si to aspoň myslí. Přesto však ani oni, zdánlivě nadaní mocí (ať už jejich moc spočívá ve vzdělání, výcviku nebo parapsychických schopnostech), se nedokáží vyhnout fatální chybě či špatné volbě.

Byla by velká škoda, kdyby kniha jako tahle zapadla a nedostalo se jí zasloužené čtenářské pozornosti. Škoda o to větší, že především zájem čtenářů může otevřít cestu pro první díl velkolepé ságy, kterou má Kadlečková již skoro dopsanou a která je jedním z důvodů, proč se na veřejnosti na tak dlouhou dobu odmlčela a proč někteří možná zapomněli její jméno.

P.S. V užitečných odkazech najdete odkaz na oficiální webové stránky Vilmy Kadlečkové - doporučuji!!!
Co ti psaní dává?
To je jednoduché. Když se to daří, tak naprostou euforii. Když to nejde, tak totální depku. Člověk to samozřejmě dělá kvůli těm okamžikům radosti.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one