Oficiální stránky Karoliny Francové, české spisovatelky sci-fi a fantasy, držitelky několika prestižních literárních ocenění.

Glorfindel : Algar Tarch

Lidstvo je neponaučitelné. Zvědavost věčná. Víte, kolik problémů bychom si ušetřili, kdybychom se řídili tím ‚Neotvírejte, neotvírejte ani v případě, aby jste se dozvěděli, co se stane, atd….'. Stejně se najde někdo, kdo ‚v zájmu poznání' něco takového provede. A následky pak neseme všichni.
V případě Sarimgatu tomu bylo nachlup stejně. Našli, nedbali, otevřeli, … a nestačili se divit, když varování na víku jednoho takového balíčku bylo pravdivé a na svět si svou cestu zpátky našlo Zlo.
Tak jo, řeknete si, někde se stala chyba, a teď to někdo musí napravit a vrátit život Sarimského království do starých kolejí. A z tohohle průšvihu vás dostane leda tak čaroděj – jenže ti modroocí podivíni jsou přeci kvůli staré pověře zabíjeni hned po narození.
Po nějaké době se mi do rukou dostává kniha českého autora, či spíše autorky - a jak to celé dopadlo? No, posuďte sami. Karolina Francová, ač je to její první vydaný román a ač, jak sama říká, má raději žánr scifi, se zhostila svého počinu na poli fantastického světa s neochvějnou bravurou. Stvořila příběh, ve kterém nechybí víly, draci, démoni, souboje na ostří meče či kouzla a samozřejmě ani lidé, bez nichž a jejich neochvějné neposlušnosti a samolibosti by tento příběh nemohl vzniknout a rozvinout se do podoby románu Algar Tarch. Příběh, který vás dostane svou čtivostí, pohltí svým dějem, napne jak struny a nepustí dřív, než na konci.
Každopádně se vám vyplatí investovat váš drahocenný čas do knížky, jako je tato, na chvíli opustit problémy našeho světa a společně s hlavními hrdiny jít po stopách temného Cizince a hledat pro jedno malé království cestu ven. Což ovšem nemusí být zas až tak jednoduché, zvlášť, když nevíte, kde hledat hlavního viníka všeho toho utrpení, smrti a bídy, ani jak vlastně vypadá… Nezbývá než riskovat.
Co říci na závěr? Byl před vás položen na 430 stranách vpravdě skvělý příběh a je jen na vás, jestli si ho necháte proklouznout mezi prsty, což by pro příznivce fantasy mohla být celkem osudová chyba.
Co ti psaní dává?
To je jednoduché. Když se to daří, tak naprostou euforii. Když to nejde, tak totální depku. Člověk to samozřejmě dělá kvůli těm okamžikům radosti.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one